Obsah stránky

Rakovecké údolí

Rakovecké údolí se nachází na rozhraní okresu Vyškov a Blansko. Je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím na středním toku Rakovce až po hranu náhorní plošiny a přirozeně sousedícím územím na rozvodnici, v povodí Křtinského potoka po rybník Budkovan u obce Jedovnice. Přístup je možný buď po silnici z Račic do Ruprechtova, ze které odbočíme asi po 1 km vlevo na parkoviště u pomníku, kde je úvodní panel naučné stezky nebo sestupem po svážnici od hájenky Říčky, která leží asi v polovině cesty u silnice z Račic do Bukovinky.

Údolí je zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon, kulm). Vyskytují se v něm pouze sedimenty mořského původu. Ve slepenci jsou valouny žuly, ruly, granitu a jiných hornin z oblasti Českomoravské vysočiny, odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého přehlubňového moře. Další zdejší horninou je droba, která se usazovala jako drobnější součástky hornin v hlubších partiích moře.Časté jsou nálezy otisků prvohorních kapradin, přesliček a plavuní, které rostly v pobřežních močálech. Třetí horninou jsou břidlice, které se usazovaly nejdále od pobřeží jako kal z nejjemnějších částeček zvětralých hornin. Časté jsou otisky mlže Posidonia becheri, který je vedoucí zkamenělinou kulmských břidlic. Vyskytuje se ve spodní části údolí v okolí Račic a Pístovic.

Louky byly v minulosti využívány jako pastviny pro skot, pastvou se udržovalo bezlesí v okolí Rakovce, což podmiňovalo existenci unikátních rostlinných a živočišných společenstev. Bohužel socialistické změdělství většinu luk odvodnilo, což spolu s používáním umělých hnojiv a občasným přeoráním luk způsobilo devastaci až vymizení populací některých vzácných druhů organismů. Likvidaci neušel ani unikátní artéský pramen, který hostil cennou faunu bezobratlých - např. korýše rodu niphargus. Lesy v přírodním parku jsou ohroženy stejně jako všude jinde důsledky hološečného hospodaření a narušováním původního krytu provozem těžkých lesních strojů. Relativně nejméně narušeným stanovištěm jsou skalní útvary a suťová pole,kde se pro jejich hospodářskou neatraktivnost zachovala společenstva blízká původním. Posledním cenným biotopem je vlastní tok Rakovec ohrožovaný splachy a rybářským využíváním.

Důvodem zřízení přírodního parku bylo zachování exstetických a přírodních hodnot území. V údolí se nacházejí dlouhé výhledy přes louky kolem meandrujícího toku Rakovce. Ze skalních útvarů např. Dalekých skal, které jsou nejvýraznějším skalním seskupením, lze přehlednout velkou část údolí i kulisu okolních lesů. V neposlední řadě jde i o ochranu fragmentů cenných biotopů, které jsou stanovištěm ohrožených druhů organismů:


Mokřady
Na tomto území se vyskytují jednak mokřady v olšinách a jasanech, které jsou jedinou lokalitou bledule jarní na Vyškovsku. Bledule zde doprovází lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek, česnek medvědí, orsej jarní aj. Dalším typem jsou mokřadní louky, které hostí mizející prstnatec májový, bradáček vejčitý, violku bahenní a dnes již pravděpodobně vymizelý kosatec sibiřský, upolín evropský, všivec bahenní a mečík střechovitý.


Bukové a dubobukové lesy
Původní lesní typ Drahanské vysočiny hostící poměrně chudé bylinné patro s dominující bikou hajní a ostřicí chlupatou. Dalšími druhy jsou mařinka vonná, pstroček dvoulistý, vzácněji kruštík širolistý, okrotice dlouholistá a červená, hruštička menší, hruštička jednostranná aj. Z živočichů stojí za pozornost čáp černý, krkavec velký, mlok skvrnitý, střevlík zlatolesklý a vrásčitý.


Skály a sutě
Druhová skladba zde závisí především na expozici - na severně orientovaných vlhčích stanovištích jsou početné mechorosty a játrovky, dále např. kyčelnice devítilistá, puchýřník křehký, na suších jižních expozicích převládají suchomilné rostliny např. mochna skalní, řeříšník písečný, kamejka modronachová, silenka nicí ap.

Potok Rakovec
Vzhledem k poměrně dobré kvalitě vody hostí početné druhy vývojových stádií hmyzu, např chroustíků, jepic potočních, pakomárů a pošvatek. Početným druhem je blešivec potoční. Cenná je dnes již slabá populace raka říčního. V okolí toku loví ledňáček říční a skorec vodní.

Přírodní park Říčky

Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno-venkov, přičemž na území vyškovského okresu zasahuje pouze menší částí své rozhlohy. Na okrese Vyškov zahrnuje pramennou oblast toku Říčka s přítoky, přilehlé aluviální louky a mokřqadní biotopy a přilehlé lesní komplexy. Nejsnažší přístup je po silnici z Račic do Bukovinky k hájence Říčky, která leží asi na půl cesty mezi obcemi.Ze je umístěna informační tabule a začínají zde louky lemující pramen Říčky. Další možností je turisticky značená cesta od rozcestí U tří javorů, kde je na hranici přírodního parku umístěna informační tabule.

Údolí Říčky je ve vyškovském okrese stejně jako Rakovecké údolí zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon - kulm). Vyskytují se v něm pouze usazené horniny mořského původu, které přibližně od čáry Ochoz - Hostěnice - Mokrá překrývají vrstvy devonského vápence, v němž se vyskytují krasové jevy (ponorné potoky, vyvěračky, jeskyně aj.)

Souvrství drob, slepenců a břidlic je vyvinuté mezi líšní, Lulčem u Vyškova a Račicemi (tzv. Račicko-Lulečská série) a vyznačuje se tím, že vrstvy slepenců, drob a břidlic se pravidelně střídají.

Historie vlivů lidské činnosti v údolí Říčky je velmi podobná histori Rakoveckého údolí. Louky byly extenzivně využívány buď jako jednosečné nebo jako postviny. Vzhledem k údolí Rakovce má pramenná oblast Říčky mnohem méně narušený vodní režim zejména vzhledem k menšímu rozsahu meliorací v minulosti. Ani ona však neunikla zvýšenému tlaku poslední doby - množí se porušování zákazu vjezdu, vznikají problematické stavby v nejcennějších partiích a v neposlední řadě hrozí zánik některých travnatých ploch díky absenci jejich využívání následkem postupující sukcese.

Z původních listnatých lesů zůstaly pouze enklávy bukových porostů na méně přístupných místech. Zbylé plochy v minulosti nahrazeny z ekonomických důvodů jehličnatými monokulturami, které jednak vykazují snížení druhové pestrosti organismů, jednak sníženou odolnost proti hrmoadnému napadení škůdci.

Důvodem zřízení přírodního parku Říčky je zachovalý komplexnivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty se zajímavými výhledy z vrcholků okolních kopců. Dalším motivem bylo zachování zbytků hodnotných biotopů rostlin a živočichů:

 

Lesy a údolí Říčky a okolí
Lesním typem jsou, stejně jako v Rakoveckém údolí, bukové a dubobukové lesy. Tyto se zachovaly pouze ostrůvkovitě a jejich flóra i fauna jsou velmi závislé na poloze a expozici. Na jižním expozicích a na vrcholcích kopců lze nalézt některé teplomilnější druhy jako medovník meduňkolistý, bělozářku větvitou, dále okrotici dlouholistou a červenou a několik druhů rostlin jarního aspektu: jaterník pdléšku, dymnivku, sasanku hajní aj.

Na vhodných místech je možné setkání se zmijí jedovatou, pastmi larev mravkolevů a četnými střevlíkovitými a tesaříkovitými druhy brouků.

Ve stinných polohách je druhové složení poněkud odlišné - mimo běžných druhů zde nalézáme bradáček vejčitý a kruštík širolistý, z obojživelníků je běžný mlok skvrnitý.


Aluviální louky a mokřady
Louky se velmi lišív závislosti na stupni zamokření. V sušších místech najdeme prvosenku vyšší, kakosty, na podzim se zamodrají koberci ocúnu jesenního. Na vlhčích místech se setkáme s blatouchem bahenním, upolínem evropským, prstnatcem májovým a dnes již nezvěstným kruštíkem bahenním. Na slunných a suchých místech můžeme potkat slepýše křehkého či ještěrku obecnou, svižníky polní a písčinné stejně jako řadu druhů denních motýlů.


Tůně
V pramenné oblasti Říčky se vyskytují trvalé, většinou ani v létě zcela nevysychající tůně hostící unikátní společenstva. Vzhledem ke kvalitě vody skýtající podmínky pro vývoj několika druhů obojživelníků - rosničky zelené, čolka obecného a horského. Z rostlin se na jejich okrajích vyskytuje kosatec žlutý, v minulosti i kosatec sibiřský, raritou je výskyt masožravé bublinatky jižní, která svými měchýřkovitými pastmi loví vodní polankton. V tůních se vyvíjí larvy vážek, lze se setkat i s několika druhy vodních brouků - potápníčky, příkopníky a vírníky.


Potok Říčka
Předčí kvalitou vody v pramenné části tok Rakovec, fauna je velmi podobná - četná vývojová stádia hmyzu a pijavky. Kameny jsou často obrostlé mechem prameničkou obecnou. V okolí potoka lze pozorovat četné druhy vážek a motýlic.

Péče je zaměřena na zamezení stavební činnosti a z ní vyplývajícího antropického tlaku. Jako optimální forma rekreace v ůzemí se jeví pěší turistika či cykloturistika.

Obce na webu s.r.o.

Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies, prohlížením těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas.