Pístovická riviéra

Pláže pístovického rybníka lákají v letní sezoně ke koupání a rekreaci.  K občerstvení můžete využít několik místních podniků v nejbližším okolí. Na sezonu obec  vybavuje pláže chemickými WC. Je zde zákaz vjezdu motorovými vozidly a zákaz koupání psů.

Zámek Račice

Vyrostl na skalním ostrohu v první polovině 13. století.  Hradu se záhy zmocnil loupeživý rytíř Friduš z Linavy, a po obléhání vojsky Jana Lucemburského, byl hrad roku 1312 rozbořen. Brzy byl však obnoven a od roku 1346 ho drželi páni z Lipé. Poté ho získali páni ze Šternberka a od roku 1381 pání z Kravař. 

Významným milníkem je pak  rok 1568, kdy panství koupil Hanuš Haugvic z Biskupic.

Ten nechal hrad, který v té době již neměl obranný význam, přestavět na renesanční zámek. Nechal přistavit  severozápadní křídlo a  přízemí nádvoří bylo doplněno o arkády.

V roce 1590 se stává majitelem Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, který pokračoval v pozdně renesanční přestavbě až do bitvy na Bílé hoře, kdy došlo ke konfiskaci majetku a jeho předání rodům, kteří byli loajální k Habsburkům. Majitelé zámku se dále střídali, aniž by nějak zásadně ovlivnili jeho vzhled, až do roku 1830, kdy zámecký areál zakoupil textilní magnát baron Jan Mundy za peníze, které mu zbyly po prodeji panství Tišnov a Veveří.

Mundy nechal strhnout a posléze znovu postavit severozápadní křídlo zámku a arkády na nádvoří zvýšil na současná 3 podlaží. Dřevěné obložení několika salonků z dob působení barona Mundyho se zachovalo dodnes.

Paul Eduard von Schoeler, předposlední  majitel zámku před rokem 1945 nechal odstranit značnou část dekorací interiéru z dob Jana Mundyho a vytvořil z něj rezidenci odpovídající tehdejšímu vkusu,  která sloužila hlavně jako víkendové panství, pro setkávání s přáteli, pořádání honů, koncertů a společenských sešlostí.

V září 1938 se za všeobecné mobilizace stal zámek sídlem generálního štábu Československé armády, jejich činnost však byla po 14 dnech ukončena vyhlášením protektorátu. 

Po válce se v objektu postupně vystřídali jako uživatelé OP Prostějov, základní škola, odborné učiliště a dětský domov. Činnost dětského domova se školou byla ukončena v roce 2014, poté byl zámek více než 2 roky bez využití. Jihomoravský kraj zámek prodal v dražbě brněnské společnosti e-finance v roce 2017. Ta zámek postupně opravuje a zpřístupňuje veřejnosti. V současné době jsou na zámku dva prohlídkové okruhy.

Kostel Zvěstování Panny Marie na zámku v  Račicích

Kostel je součástí zámeckého areálu a je v majetku obce.  Navštívit ho můžete v době bohoslužeb, případně při zvláštních příležitostech vyhlášených obcí (Noc kostelů, račická pouť, 23. prosince)  Původně protestantská kaple z doby Petřvaldských  byla po bělohorských událostech přestavěna v barokním duchu a vysvěcena v roce 1773 na římskokatolickou. V interiéru naleznete původní barokní oltáře, hlavní a dva postranní, kazatelnu a křtitelnici. Kruchtu doplňují varhany z roku 1910. V hlavním oltáři je zasazen obraz Zvěstování Panny Marie neznámého autora, zřejmé vlámské školy, který je velmi mistrně vypracován.

Sochy svatého Vendelína a Floriána v Račicích

Sochy sv. Floriána a sv. Vendelína z poloviny 18. století jsou situovány na silničním mostě přes hlavní komunikaci nedaleko začátku obce. Jedná se o vrcholné baroko z dílny  známého olomouckého sochaře J. A. Heinze.

Socha Panny Marie Immaculaty v Račicích

Socha z roku 1744 stojí na návsi v lipové aleji kousek od obecního úřadu. Jejím autorem je také J. A. Heinz.

Pamětní deska - Alois Hudec

Alois Hudec se narodil v Račicích 12.7. 1908. Člen Sokola, gymnasta, mistr světa a olympijský vítěz.

Alois Hudec vyrůstal  v Račicích a své první sportovní krůčky spojil právě  s místní sokolovnou. Přes vrozený hendikep (po prodělaném záškrtu měl ochrnutou půlku tváře a jednu z kyčlí) a pro gymnastiku nepříliš vhodnou postavu se velmi záhy stal úspěšným sportovcem. Ve vypjaté předválečné době a v neutěšné politické siutaci se díky svému mistrovskému výkonu, ve kterém dominoval rozpor střemhlav stal poprávu držitelem zlaté medaile ve cvičení na kruzích na olympiádě v Mnichově v roce 1936.  Jeho ohromující výkon  se stal symbolem české svébytnosti a symbolicky důležitého vítězství a obhájení cti slovanského národa před nastupujícím zlem, navzdory zaujatým rozhodčím. 

Na račické sokolovně je na počest Alosie Hudce umístěna mramorová deska.

Rakovecké údolí

Přírodní park Rakovecké údolí se nachází na rozhraní okresu Vyškov a Blansko. Je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím na středním toku Rakovce až po hranu náhorní plošiny a přirozeně sousedícím územím v povodí Křtinského potoka po rybník Budkovan u obce Jedovnice.

Rakovecké údolí je vyhledávanou turistickou a cykloturistickou lokalitou, je nazýváno nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Zvláště navštěvované je na jaře, kdy v údolí potoka Rakovce bohatě kvetou bledule jarní.

Přístup je možný buď po silnici z Račic do Ruprechtova, ze které odbočíme asi po 1 km vlevo na parkoviště u pomníku výsadku sovětských partyzánů ze skupiny Jermak, kde je úvodní panel naučné stezky, nebo sestupem od hájenky Říčky, která leží asi 3 km u  silnice z Račic do Bukovinky a i zde naleznete po pravé straně menší odstavné parkoviště.

Přírodní park Říčky

Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno-venkov. V okrese Vyškov zahrnuje  oblast toku Říčka s přítoky, přilehlé louky a mokřadní biotopy a přilehlé lesní komplexy. Nejsnažší přístup je po silnici z Račic do Bukovinky k hájence Říčky, která leží asi na půl cesty mezi obcemi. Ze je umístěna informační tabule a začínají zde louky lemující pramen Říčky. Další možností je turisticky značená cesta od rozcestí U tří javorů, kde je na hranici přírodního parku umístěna informační tabule.

Stejně jako Rakovecké údolí je přírodní park vhodný pro pěší turistiku a cyklovýlety.